Stav k 13. 11. 2026. Praktický přehled pro jednatele a IT, ne právní výklad.
Důležité upozornění
Tento článek je praktický přehled a kontrolní seznam z pohledu IT. Není to právní výklad ani právní rada. Zda a jak se vás zákon o kybernetické bezpečnosti týká a jaké povinnosti z něj pro vás plynou, posoudí NÚKIB nebo odborník na kybernetickou bezpečnost či právo. Projít kontrolním seznamem neznamená splnit zákon.
Pro řadu českých firem znamená NIS2 docela konkrétní práci pro IT: zálohy, aktualizace, záznamy událostí, přístupy, dodavatele a připravenost na incident. Tyto oblasti stojí za to mít v pořádku i tehdy, když se vás zákon přímo netýká.
NIS2 (také psáno NIS 2) je evropská směrnice o kybernetické bezpečnosti. V Česku ji provádí zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, který je účinný od 1. 11. 2025 a kterému se často říká kybernetický zákon.
Rychlý přehled (stav k 13. 11. 2026)
- NIS2 je evropská směrnice, v Česku ji provádí zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, účinný od 1. 11. 2025
- Zákon rozlišuje dva režimy: režim vyšších povinností a režim nižších povinností
- O tom, zda služba pod zákon spadá a do kterého režimu, rozhoduje NÚKIB
- Zákon počítá s hlášením incidentů ve lhůtách v řádu 24 a 72 hodin
- Konkrétní povinnosti závisí na režimu, ověřte je u NÚKIB
Evropská směrnice se ve firmách nepoužívá přímo. Každý členský stát ji převádí do vlastního práva. Firma v Česku tedy neplní text směrnice, ale český zákon o kybernetické bezpečnosti a prováděcí vyhlášky k němu.
Zákon stanoví základní rámec. Prováděcí vyhlášky pak upravují podrobnosti, například které služby pod zákon spadají a jaká bezpečnostní opatření se v jednotlivých režimech očekávají. Aktuální znění zákona i vyhlášek najdete v e-Sbírce.
NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost) je úřad, který rozhoduje o tom, které služby pod zákon spadají a do jakého režimu. Na svém webu zveřejňuje informace a materiály k zákonu.
Zákon o kybernetické bezpečnosti se netýká všech firem. Povinnosti mají poskytovatelé takzvané regulované služby. Zákon pracuje s 15 odvětvími: veřejná správa; energetika; výrobní průmysl; potravinářský průmysl; chemický průmysl; vodní hospodářství; odpadové hospodářství; doprava; digitální infrastruktura a služby; finanční trh; zdravotnictví; věda, výzkum a vzdělávání; poštovní a kurýrní služby; obranný průmysl; vesmírný průmysl.
Samotné podnikání v jednom z těchto odvětví ale ještě neznamená, že se vás zákon týká. Roli hraje druh služby, kterou poskytujete, velikost firmy a další kritéria, která stanoví zákon a prováděcí vyhlášky. O zařazení rozhoduje NÚKIB, ne tento článek.
Regulované služby se dělí do dvou režimů: režim vyšších povinností a režim nižších povinností. Podle režimu se liší rozsah bezpečnostních opatření i postup při hlášení incidentů. Konkrétní povinnosti proto vždy ověřte u NÚKIB.
Firma, která regulovanou službu sama neposkytuje, se k tématu může dostat nepřímo. Typicky když je dodavatelem firmy, které se zákon týká, a zákazník po ní chce bezpečnostní požadavky ve smlouvě. Víc v části o dodavatelích.
Následujících šest oblastí je dobrá praxe pro provoz webů, aplikací a serverů. Zákon a prováděcí vyhlášky se jimi zabývají také, rozsah se ale liší podle režimu a služby. Otázky pro IT a dodavatele jsou doporučení z naší praxe, ne výklad zákona. Seznam pomůže najít mezery, soulad se zákonem ale nezaručuje.
Když dojde k výpadku nebo útoku, zálohy rozhodují o tom, jak rychle se služba vrátí do provozu. Pomůžou ale jen tehdy, když z nich službu opravdu obnovíte. Vyplatí se proto zálohovat nejen data, ale i konfigurace a nastavení a obnovu pravidelně zkoušet. Jak nastavit zálohy, které přežijí i ransomware, popisujeme v článku Zálohování dat proti ransomwaru: obnovíte se?
Otázky pro IT:
Z naší praxe: web nebo aplikace bez pravidelné údržby bývá cestou, kudy útok přichází. Kritické chyby v PHP a v knihovnách se objevují průběžně, příklady najdete v článcích o chybách PHP2Shell a Broccoli2Shell.
Dobrá praxe je nasazovat bezpečnostní aktualizace bez zbytečného odkladu, mít přehled o systémech a knihovnách, které už nemají podporu, a pravidelně hledat zranitelnosti.
Otázky pro IT:
Logování znamená, že systém ukládá záznamy o tom, kdo co a kdy udělal. Bez nich se často nedá zjistit, kdy incident začal a co zasáhl. To komplikuje řešení incidentu i jeho rychlé nahlášení. Auditní stopu v CRM a u napojení AI rozebíráme v článku Bezpečnost CRM a AI integrací.
Otázky pro IT:
Čím méně lidí má přístup, který nepotřebují, tím menší je škoda, když se nějaký účet dostane do nesprávných rukou. Praktickou stránku, tedy role, dvoufázové ověření a odebírání přístupů po odchodu zaměstnance, popisujeme v článku Správa přístupů ve firmě: proč Excel nestačí.
Otázky pro IT:
Velká část IT dnes běží u dodavatelů, a bezpečnost služby proto stojí i na nich. Zákon s dodavatelským řetězcem počítá, co to znamená pro vás, závisí na režimu.
Dodavatelem je hosting, vývojář aplikace, správce serverů i cloudová služba. Patří sem i AI nástroje, do kterých posíláte firemní data, viz článek AI nad firemními daty bezpečně. Co má být ve smlouvě o podpoře, shrnuje článek SLA podpory aplikace.
Otázky pro IT a vedení:
Zákon počítá s tím, že se vybrané incidenty hlásí rychle, ve lhůtách v řádu 24 a 72 hodin od zjištění. Které incidenty se hlásí, komu a jakou cestou, závisí na režimu a stanoví to zákon a prováděcí předpisy. Podrobnosti zveřejňuje NÚKIB.
V tak krátké době se nedá vymýšlet, kdo co dělá. Postup je potřeba mít připravený dřív, než incident nastane.
Otázky pro IT a vedení:
Pokud regulovaná služba běží přes webovou aplikaci, zákaznický portál nebo API, počítejte s tím, že se bezpečnostní opatření týkají i jich.
Nejčastější slabé místo vidíme po předání projektu: smlouva s dodavatelem skončí a nikdo už nehlídá závislosti ani bezpečnostní opravy. Určete, kdo za aplikaci po spuštění odpovídá a jak rychle reaguje. Pokud údržba staré aplikace už nedává smysl, pomůže článek Kdy přepsat aplikaci a kdy ji raději refaktorovat.
1. Web IT vyvíjí webové aplikace a systémy na míru a stará se o jejich provoz. Nejsme právní kancelář: neposuzujeme, zda se vás zákon týká, a soulad se zákonem neslibujeme. Pomůžeme s technickou prací:
Chcete projít, jak jsou na tom vaše weby a aplikace? Napište nám a probereme, na čem vaše služba běží, kdo se o ni stará a kde jsou mezery v zálohách, údržbě a podpoře. Odpovíme do 1 pracovního dne a nabídneme úvodní hovor na 30 minut zdarma.
NIS2 je evropská směrnice o kybernetické bezpečnosti. V Česku ji provádí zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, účinný od 1. 11. 2025. Firma tedy plní český zákon a prováděcí vyhlášky k němu, ne přímo text směrnice.
Zákon se týká poskytovatelů regulovaných služeb v 15 odvětvích. Roli hraje druh služby, velikost firmy a další kritéria, která stanoví zákon a prováděcí vyhlášky. O zařazení rozhoduje NÚKIB. Menší firma se k tématu může dostat i nepřímo, když je dodavatelem firmy, které se zákon týká.
Zákon dělí regulované služby do dvou režimů. Podle režimu se liší rozsah bezpečnostních opatření i postup při hlášení incidentů. Do kterého režimu služba patří, rozhoduje NÚKIB.
Konkrétní povinnosti i lhůty závisí na tom, zda služba pod zákon spadá a v jakém režimu. Spolehlivým zdrojem je NÚKIB a znění zákona a vyhlášek v e-Sbírce. Při nejasnostech pomůže odborník na kybernetickou bezpečnost nebo právo.
Zákon počítá s hlášením vybraných incidentů ve lhůtách v řádu 24 a 72 hodin od zjištění. Které incidenty se hlásí, komu a jak, závisí na režimu. Podrobnosti zveřejňuje NÚKIB.
Pokud regulovaná služba běží přes web nebo aplikaci, týkají se bezpečnostní opatření i jich: zálohy, aktualizace, záznamy událostí, řízení přístupů i spolupráce s dodavateli. Kontrolní seznam pomůže najít mezery, sám o sobě ale soulad se zákonem nezaručuje.